Polystyren mají v genech. Českou rodinnou firmu přebírá již třetí generace

Převzít v 28 letech rodinnou firmu po dědečkovi a otci není jen tak. "Je to obrovská odpovědnost, výzva, ale také poslání, které přijímám s pokorou, bez ohledu na svůj věk," říká Josef Sluťák, dnes již šéf společnosti IZOPOL DVOŘÁK. V podobné situaci není zdaleka jediný, protože v českých rodinných firmách v současné době probíhá velká generační obměna. "S mnoha dalšími 'nástupníky' jsem v kontaktu a navzájem se podporujeme," dodává

Bylo jasné, že toto je ta cesta, kterou půjdete?
Vůbec ne. Rodiče mi nikdy neurčovali směr. Naopak mi dávali naprostou svobodu, jak u výběru škol, tak volnočasových aktivit. Do 18 let jsem díky tomu žil svůj sen stát se fotbalistou. Čím jsem ale byl starší, tím víc jsem si začínal uvědomovat skutečnost, že mám rodinnou firmu v zádech a začal jsem se tím směrem ubírat tak nějak přirozeně – zejména od vysokoškolských let.

Chodil jste do rodinného podniku už jako dítě?
Jasně, a rád. Chodil jsem do kanceláře za tátou i dědečkem, občas jsem s nimi jel i na služební cestu. Právě to ve mě asi zanechalo určitý "otisk", právě to mě dovedlo k tomu, že jsem se nakonec vydal ve stopách táty a dědečka.

Kdy jste se poprvé objevil ve firmě oficiálně?
To mi bylo 15 let a šel jsem tam na letní brigádu jako operátor výroby ve třísměnném provozu. Mým úkolem byla obsluha lisovacího stroje, zejména skládání dílů a jejich kontrola – vizuální, vážení hmotnosti.

Zaměstnávání příbuzných je vždy tak trochu ošemetná záležitost. Jak k vám tatínek, coby šéf firmy přistupoval, měl jste nějaké výhody?
Myslím, že jsem žádné extra výhody neměl, fungoval jsem stejně jako ostatní zaměstnanci. Vlastně jsem tehdy ani moc nestál o to, aby někdo věděl, že jsem součástí rodinné firmy.

Jaká byla vaše další cesta ve firmě až do ředitelského křesla?
Během vysoké školy jsem začal dojíždět z Prahy k nám do Podbořan, abych začal firmu poznávat více podrobněji. V tomto období jsem se pohyboval zejména v oblasti výroby. Poznával jsem jednotlivé výrobní pozice, procesy a fungování naší technologie, za což jsem dnes nesmírně vděčný, protože mám dobré povědomí o tom, jak u nás výroba funguje.

A "pod pokličku" vedení firmy jste začal více nahlížet kdy?
Až v posledních třech letech. To jsem začal více spolupracovat přímo se svým otcem, s nímž jsem intenzivně komunikoval fungování a směřování rodinného podniku. Teprve loni jsme se rozhodli udělat strategickou změnu a já oficiálně od táty převzal vedení naší společnosti.

Takže se dá říct, že ředitelem jste "čerstvě". Už jste se na novou roli adaptoval, nebo je ještě stále co objevovat?
Rozhodně to druhé. Po půl roce ve funkci můžu říct, že každý den stále poznávám nové situace, každý den se učím něco nového. Naštěstí na to nejsem sám, můj otec je mi oporou, protože předávání vedení není okamžik, ale soustavný proces.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Běžný pracovní den spočívá v přípravě na porady vedení, meetingy s řediteli jednotlivých oddělení, obchůzce výroby, kde se moc rád dávám do řeči s našimi zaměstnanci.

Co jste se naučil od dědečka a otce, co si nesete dál do svého vedení?
Přísnost, ale zároveň férovost. Vážit si všech zaměstnanců. Zároveň si ale troufám říct, že každá generace plní svou jedinečnou roli, protože se do ní vždy odráží aktuální situace a doba. Takže z tohoto pohledu jsou naše role nesrovnatelné.

Fungujete bez zahraničního kapitálu. Jak se vám daří udržet konkurenceschopnost?
Zejména neustálými investicemi do rozvoje a obnovy technologií. Současně čím dál tím více investujeme i do rozvoje našich zaměstnanců.

Jak je dnes tedy firma velká?
Zaměstnáváme přibližně 200 lidí. A pokud jde obrat, tak v letošním roce cílíme na 430 milionů korun, tedy zhruba 11procentní meziroční růst.

Jsou vaši zaměstnanci k firmě loajální?
Jsou, v tomto směru máme velké štěstí. Spousta lidí pro nás pracuje více než 10 let, čehož si nesmírně vážím. Věřím, že je za tím důvěra ve vedení a majitele společnosti, současně zaměstnanci vnímají sílu malé české rodinné firmy i mou vizi v rodinném podnikání pokračovat a neprodávat firmu do zahraničních rukou, což představuje vysokou míru stability.

A jak vnímají vás? Přece jenom, je vám 28 let a z pohledu mnoha zaměstnanců, kteří u vás pracují roky a jsou výrazně starší než vy, jste zkrátka "zelenáč". Pociťujete to nějak? Jak vás vlastně berou?
Jelikož se ve společnosti pohybuji delší dobu, tak mě většina kolegů, kteří u nás pracují roky, zná. Navíc máme relativně mladý tým, tudíž naštěstí žádné velké mezigenerační rozdíly nevnímám. Vždy se ke mně chovali otevřeně a velmi vstřícně. A jak mě berou? To je spíše otázka na ně. Věřím ale, že mě berou jako spolehlivého šéfa. Ve svém vedení kladu důraz na rozvoj a podporu lidí, protože věřím, že právě oni jsou základem úspěchu firmy.

Jak jste si u nich získal autoritu? Bylo to těžké?
Nejsem zastánce formální autority založené na získání oficiální funkce, taková autorita nemůže fungovat. Autorita se nezískává přes noc. Přirozenou autoritu si člověk musí budovat, zejména svou integritou, respektem k ostatním a také doručenými výsledky.

Firma existuje přes 30 let. Jak se za tu dobu změnila?
Náš podnik začínal v Dolní Poustevně na severu Čech ve starém areálu bývalého státního podniku. V 90. letech jsme vyráběli zejména izolační desky pro zateplení. První lisovací stroj na EPS, tedy pěnový polystyren, jsme koupili až na konci tisíciletí. V roce 2003 vystavěl dědeček nový výrobní závod v Plzni a následně v roce 2007 v Podbořanech. Mezi největší milníky patří určitě zahájení dlouhodobé spolupráce s našimi partnery jako Daikin či Panasonic. Tato spolupráce trvá již více než 20 let.

Jak vnímáte současnou situaci na trhu se zateplením v Česku?
V posledních třech letech zaznamenáváme sestupný trend. Hlavní příčinou poklesu spotřeby byl souběh ekonomických a politických faktorů, které paralyzovaly stavební sektor a s ním i trh se zateplovacími materiály.

Mírné oživení trhu sledujeme až letos. Klesající inflace a růst reálných mezd přináší návrat důvěry a ochoty domácností investovat do energeticky úsporných opatření. V letošním roce tak optimisticky očekáváme nárůst spotřeby okolo pěti procent.

Na co dalšího se specializujete?
Kromě výroby izolačních materiálů se zabýváme také výrobou technických a obalových materiálů z pěnového polystyrenu a polypropylenu (EPP), včetně vysokých objemových hmotností. Díky výborným tepelně-izolačním vlastnostem se obaly z pěnového polystyrenu využívají k přepravě jídla nebo zdravotnického materiálu. Například během covidu se v nich přepravovaly vakcíny. Uplatnění najdou také při balení elektrospotřebičů a dalších křehkých výrobků. A specializujeme se rovněž na zapěňování dodatečných materiálů, jako jsou například fólie, plastové či kovové součásti.

V čem vidíte největší potenciál pro firmu v horizontu příštích 10 let?
Odpovím trochu oklikou. Potenciál našemu podniku dává z velké části bytový fond v tuzemsku, respektive jeho obnova. Mnoho domů, zejména těch starých, je zateplených jen částečně nebo vůbec. Aktuální tempo zateplování v Česku je nedostatečné a když vidím, jaký začíná být kladen důraz na úspory energií nejen ve stavebnictví, tak věřím, že nás v nejbližších letech čeká zateplovací boom. A to je pro IZOPOL díky našemu výrobnímu portfoliu obrovská příležitost.

Ještě v jiných oborech vidíte pro váš rodinný podnik příležitosti?
Velký potenciál shledávám rovněž v oblasti klimatizací, tepelných čerpadel, ale také v automobilovém průmyslu v rámci výroby EPP s ohledem na neustálý tlak snižování hmotností, zejména u elektromobilů.

Být šéfem tak velké firmy je jistě časově náročné. Co vám pomáhá udržovat rovnováhu mezi pracovním a osobním životem?
Pomáhá mi vytvořit si rutinu a neustále pracovat s kalendářem. Snažím se rozplánovat si celý týden co nejvíce dopodrobna, na jednotlivé úkoly a vyčleňovat si bloky pro soustředěnou a nerušenou činnost. Spíše, než čas, je podle mě důležité si hlídat svou energii, protože ta není neomezená. Pracovat s energetickým deficitem je dlouhodobě neudržitelné, proto se snažím poslouchat své tělo – zásadní je dostatek spánku a dostatek pohybu, pro mě zejména na kole, při běhu nebo plavání.

odkaz na článek:    autor: Dana Jakešová

Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/izopol-polystyren-zatepleni-rodinna-firma.A250925_151659_podnikani_daja